literatury byly prezentovány hned několika soubory - v únoru a dubnu shlédli diváci inscenaci "Lešetínského kováře" podle Svatopluka Čecha, připravenou místní Osvětovou besedou a odbočkou Sokola, na konci roku pak 30. prosince byla předvedena ve prospěch hasičského sboru - opět v hostinci "U Charvátů" - dramatizace známého Baarova románu "Poslední pouť".
   30. červen následujícího roku 1935 byl ve znamení slavnostního odhalení pamětní desky slavnému rodáku Draženova Kryštofu Hrubému. Podobně jako u pomníku padlých byl autorem návrhu akademický sochař Vladimír Bretschneider, bronzový odlitek provedla firma Červený z Plzně.
   Politické a kulturní akce byly v Draženově i v nebližším okolí konány především z podnětu Republikánské strany a MSRD. V září pětatřicátého roku byl na Hrádku regionální sjezd agrární strany za účasti tehdejšího ministra národní obrany Fr. Machníka, napřesrok organizovalo MSRD sázení Masarykovy, Švehlovy a Baarovy lípy a v červenci to bylo stavění máje, v rámci tzv. Chodských dní. Poté se táž místní organizace v květnu 1937 uvedla divadelním představením. Z dalších spolků byl celou poředválečnou dobu činný Sokol (jak podotknuto výše) . Vedle ochotnické činnosti (v r. 1937) uspořádal 28. října 1937 manifestační štafetový běh všech svých členů, včetně žáků a dorostenců.
   Mezinárodní situace se od nástupu nacistů k moci dramaticky vyhrocovala po celá třicátá léta. Československo vůbec a pohraničí zvláště byly bezprostředně ohroženy Hitlerovými agresivními a postupně stále méně skrývanými plány a Draženov jako mnoho dalších českých vesnic a městeček na národnostním pomezí česko-německém byl nebezpečí nacistického vpádu vystaven velmi citelně. Ostatně celé Chodsko bylo od doby obrození vnímáno jako nejzápadnější slovanská výspa a jako v Čechách zcela ojedinilá živá národopisná oblast, mající své pevné místo v historickém vědomí. O to více to platilo ve motivně vypjatém čase druhé poloviny zmíněného desetiletí.
   Osudová vážnost situace byla přímo v obci velmi prožívána od samého počátku. Vlastenecký řídící učitel Cvačka již 4. dubna roku 1938 pronesl nejen pro draženovské programovou přednášku o místě Chodska v minulosti a přítomnosti s názvem "O chodské tradici a dnešku". Manifestačním vyjádřením odhodlání Chodů stát na obraně vlasti byly slavnostní dny v červenci nazvané "Hold Chodska československé armádě a státu" u příležitosti výročí dvacetiletého trvání Československé republiky.
   Již květnová mobilizace 22. 5. byla v obci pociťována s plnou odpovědností a podivuhodným klidem a odvahou - jako příklad je třeba uvést slova draženovského rodáka Štěpána Sladkého, který se loučil jako pravý potomek Kryštofa Hrubého a Jana Sladkého Koziny s manželkou a dětmi slovy: "Neplakat! Jdu za svou povinností! Když padnu pomodlete se za mne!" Podobně jeho druh Jiří Hána se loučil s rodinou na dvoře mleky podáním ruky.
   Záhy přišly armádní jednotky a zaujaly obranná postavení v příhodném terénu v okolí Draženova, např. na cestě do Závor, dále na obecních drahách, v Hoře a Háji. V Háji vojáci střežili přechod přes Čerchovku, na hlavní silnici na Klenčí byly vybudovány terénní zátarasy. Obyvatelé Draženova v těchto napjatých časech neváhali a ochotně dali k dispozici potřebný materiál, jako vozy, voznice a další. CPO (civilní protivzdušná obrana) byla v pohotovosti, navíc atmosféra byla plna družnosti a vojáci nacházeli u draženovských plné pochopení, byli hoštěni a vítáni v rodinách. Byl tehdy právě čas pouti k Dobré Vodě a vojáci byli jako hosté v každé chalupě; ti co měli právě hlídku na postaveních, dostali oběd z donášky. Příkladnou obětavost projevila selka Kateřina Podestátová, která zásobovala vojáky vejci, mlékem, máslem a dalšími potravinami.
   Za několik dnů po mobilizaci vyvrcholily výše zmíněné manifestační dny "Hold Chodska československé armádě a státu". 19. června se na staré chodské rychtě v Draženově U Podestátů sešlo pětadvacet starostů z chodských vesnic oděných ve slavnostním kroji: Antonín Drdáček

1 2 3 4 5 6 7 8 9 11