1862 bylo v Draženově
64 domů a vesnice tedy pomalu narůstala. Vliv blízkých Domažlic byl
nepochybný po všech stránkách, vždyť spojení bylo již od roku 1827 po
řádné silnici a navíc státní spoj do Bavorska patřil stále k významným
komunikacím v zemi.
Důležitou roli hrála i škola, mající v obci a okolí
již dlouholetou tradici, sahající až do dob panování Marie Terezie.
V roce 1817 byla první školní budova postavena na katastru Hrubek na
pomezí Ždánova (tehdy německého) a Draženova, s výukou německou a českou.
Sobotales jako služné tehdejších kantorů bylo ovšem nízké, dva a půl
krejcaru na žáka a týden. Skromné učitelské živobytí - jak ostatně je
známo opět z Baarova díla - bylo sice vylepšováno deputátem v naturáliích
(obvykle pytlem brambor od sedláků, případně obilím, hrachem nebo jinou
plodinou), ale přesto bylo sociální postavení učitele svízelné, třebaže
na druhé straně společenská vážnost u mnoha kantorů nechyběla. Draženov
pak se dočkal nové české jednotřídní školy v roce 1874, od roku 1876
dokonce v nové budově. Učitelé mimo výuku měli řadu jiných povinností
a funkcí a zapojili se plně do veřejného života (např. v hasičských
či ochotnických spolcích, pomáhali s vedením úřední agendy obce, kulturní
akce tehdejší doby a vedení prvních knihoven bylo jejich dílem po řadu
desetiletí).
Ovšem za několik let byla obec postižena velikým požárem,
který 18. července 1877 zničil šestnáct statků a osmnáct chalup. Obnova
zpustošených stavení ale již znamenala významný krok ve změně zástavby,
neboť nové domy byly již všechny cihlové a byly kryty pálenými taškami.
Do velkého ohně totiž stávaly obytné i hospodářské objekty většinou
dřevěné a kryté došky nebo šindelem jako prakticky všude na vesnici.
V Draženově pak byla architektura selských stavení obzvláitě starobylá,
jak ostatně dosvědčují staletí dochované sruby a sýpky (např. výminkářská
chalupa u čp. 6 dokonce s gotickým portálem či statek čp. 9 u Porestátu
s impozantními vraty a další).
Tři roky po požáru bylo za sčítání lidu roku 1880
ve vsi 427 obyvatel české národnosti, z toho 28 sedláků. O hospodářském
stavu, konkrétně chovatelské specializaci tehdejšího Draženova, existuje
z té doby zajímavá informace. Ve vsi tehdy velmi prosperoval chov husí
- sedláci drželi průměrně 50-70 kusů, chalupníci 20-30 husí a kolem
2000 kusů se ročně z Draženova vyvezlo na bavorský trh. Jinak skladba
ostatního hospodářského zvířectva i pěstování užitkových plodin se příliš
od standardního hospodářství české vesnice nelišilo. Také řemesla a
živnosti odpovídají ekonomickému zázemí tehdejšího venkova: v obci byli
3 obuvníci, 1 krejčí, 2 truhláři, 2 koláři, 1 pumpař, 1 kovář, 1 mlynář,
2 cihelny, 1 obchodník a 3 hostince.
Významné postavení v duchovním a náboženském životě
Draženova a nejširšího okolí zaujímá poutní místo Dobrá voda se zázračnou
studánkou v lese na jih od vesnice. První zpráva o zázračném uzdravení
pochází již z počtku devatenáctého století, kdy ždánovský cestář Johann
Ottilinger po omytí zraněné a do té doby se nehojící nohy v pramenité
vodě na Hoře u Draženova byl záhy uzdraven a jako výraz vděčnosti nechal
u studánky postavit dřevěný kříž. Podivuhodně vyléčeného osadníka následovali
další poutníci, kteří se po rychle rozšíření zvěsti o hojivé vodě vypravovali
k místu uzdravení v hojném počtu. Brzy po dalších vyléčeních postavili
vděční draženovití a ždánovití kolem roku 1800 u pramene malou kapli.
Ta ovšem v polovině století vyhořela a nová stavba, již poněkud větší,
byla jako zděná postavena v letech 1880-83. Pouti z bližšího i vzdálenějšího
okolí k Dobré Vodě - jak se nyní místo již léta nazývalo - byly již
pravidelné a hojně navštěvované. Nicméně se setkávaly nikdy s nevolí
draženovských hospodářů, kteří se obávali poničení polností a luk na
cestě. Kaplička už od počátku zasvěcená P. Marii, ani nyní již zdaleka
nestačila množství poutníků a tak byl roku 1898 položen slavnostni základní
kámen ke kapli větší, vlastně již malému kostelu. Ještě předtím bylo
vybráno 2. 000 zlatých, ale z těchto peněz byl opraven kostelík-kaple
sv. Kolomana ve Ždánově (dnes zbořený). Se stavbou nové rozlehlé kaple
bylo započato vzápětí po položení základního kamene a v roce 1900 byla
stavba hotova v hodnotě 2. 202 zlatých.