Historie Draženova (6/11)
 Dokumenty a informace z úřadu Jak se k nám  dostanete:   
  
spojení autobusy
automapa
















Historie Draženova (6/11)

1862 bylo v Draženově 64 domů a vesnice tedy pomalu narůstala. Vliv blízkých Domažlic byl nepochybný po všech stránkách, vždyť spojení bylo již od roku 1827 po řádné silnici a navíc státní spoj do Bavorska patřil stále k významným komunikacím v zemi.
   Důležitou roli hrála i škola, mající v obci a okolí již dlouholetou tradici, sahající až do dob panování Marie Terezie. V roce 1817 byla první školní budova postavena na katastru Hrubek na pomezí Ždánova (tehdy německého) a Draženova, s výukou německou a českou. Sobotales jako služné tehdejších kantorů bylo ovšem nízké, dva a půl krejcaru na žáka a týden. Skromné učitelské živobytí - jak ostatně je známo opět z Baarova díla - bylo sice vylepšováno deputátem v naturáliích (obvykle pytlem brambor od sedláků, případně obilím, hrachem nebo jinou plodinou), ale přesto bylo sociální postavení učitele svízelné, třebaže na druhé straně společenská vážnost u mnoha kantorů nechyběla. Draženov pak se dočkal nové české jednotřídní školy v roce 1874, od roku 1876 dokonce v nové budově. Učitelé mimo výuku měli řadu jiných povinností a funkcí a zapojili se plně do veřejného života (např. v hasičských či ochotnických spolcích, pomáhali s vedením úřední agendy obce, kulturní akce tehdejší doby a vedení prvních knihoven bylo jejich dílem po řadu desetiletí).
   Ovšem za několik let byla obec postižena velikým požárem, který 18. července 1877 zničil šestnáct statků a osmnáct chalup. Obnova zpustošených stavení ale již znamenala významný krok ve změně zástavby, neboť nové domy byly již všechny cihlové a byly kryty pálenými taškami. Do velkého ohně totiž stávaly obytné i hospodářské objekty většinou dřevěné a kryté došky nebo šindelem jako prakticky všude na vesnici. V Draženově pak byla architektura selských stavení obzvláitě starobylá, jak ostatně dosvědčují staletí dochované sruby a sýpky (např. výminkářská chalupa u čp. 6 dokonce s gotickým portálem či statek čp. 9 u Porestátu s impozantními vraty a další).
   Tři roky po požáru bylo za sčítání lidu roku 1880 ve vsi 427 obyvatel české národnosti, z toho 28 sedláků. O hospodářském stavu, konkrétně chovatelské specializaci tehdejšího Draženova, existuje z té doby zajímavá informace. Ve vsi tehdy velmi prosperoval chov husí - sedláci drželi průměrně 50-70 kusů, chalupníci 20-30 husí a kolem 2000 kusů se ročně z Draženova vyvezlo na bavorský trh. Jinak skladba ostatního hospodářského zvířectva i pěstování užitkových plodin se příliš od standardního hospodářství české vesnice nelišilo. Také řemesla a živnosti odpovídají ekonomickému zázemí tehdejšího venkova: v obci byli 3 obuvníci, 1 krejčí, 2 truhláři, 2 koláři, 1 pumpař, 1 kovář, 1 mlynář, 2 cihelny, 1 obchodník a 3 hostince.
   Významné postavení v duchovním a náboženském životě Draženova a nejširšího okolí zaujímá poutní místo Dobrá voda se zázračnou studánkou v lese na jih od vesnice. První zpráva o zázračném uzdravení pochází již z počtku devatenáctého století, kdy ždánovský cestář Johann Ottilinger po omytí zraněné a do té doby se nehojící nohy v pramenité vodě na Hoře u Draženova byl záhy uzdraven a jako výraz vděčnosti nechal u studánky postavit dřevěný kříž. Podivuhodně vyléčeného osadníka následovali další poutníci, kteří se po rychle rozšíření zvěsti o hojivé vodě vypravovali k místu uzdravení v hojném počtu. Brzy po dalších vyléčeních postavili vděční draženovití a ždánovití kolem roku 1800 u pramene malou kapli. Ta ovšem v polovině století vyhořela a nová stavba, již poněkud větší, byla jako zděná postavena v letech 1880-83. Pouti z bližšího i vzdálenějšího okolí k Dobré Vodě - jak se nyní místo již léta nazývalo - byly již pravidelné a hojně navštěvované. Nicméně se setkávaly nikdy s nevolí draženovských hospodářů, kteří se obávali poničení polností a luk na cestě. Kaplička už od počátku zasvěcená P. Marii, ani nyní již zdaleka nestačila množství poutníků a tak byl roku 1898 položen slavnostni základní kámen ke kapli větší, vlastně již malému kostelu. Ještě předtím bylo vybráno 2. 000 zlatých, ale z těchto peněz byl opraven kostelík-kaple sv. Kolomana ve Ždánově (dnes zbořený). Se stavbou nové rozlehlé kaple bylo započato vzápětí po položení základního kamene a v roce 1900 byla stavba hotova v hodnotě 2. 202 zlatých.

 1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 

 ©2001 E-VISION Webdesign