V následujících létech byl draženovský hasičský sbor pořadatelem a hostitelem okrskového cvičení se slavnostním defilé (v červnu 1924). Za necelé dva měsíce pak navštívil Baar Draženov pravděpodobně naposledy jako oficiální host při příležitosti dožínkové slavnosti, pořádané Místním sdružením republikánského dorostu (dále MSRD). Po roce se pak nejen tehdejší hostitelé přišli s chodským knězem a spisovatelem rozloučit na klenečský hřbitov (23. října 1925).
   V roce 1925 také byla na konci roku dána obyvatelům Draženova k dispozici budova nové školy.
   V příštím roce proběhlo v Draženově nikolik společenských událostí, k nimž například patřilo stavění máje 2. 5. pořádané MSRD za účasti spisovatelů Jana Vrby a Bohumila Zahradníka - Brodského.
   Sedmadvacátý rok přinesl mj. aktivizaci místního Sokola, který uspořádal na sokolišti v Domažlicích dne 10. července okrskové cvičení za účasti hostů z Domažlic, Újezda, Trhanova, Klenčí, Postřekova, Milavče a Chrastavic a kde opět promluvil tehdy společensky velmi aktivní Jan Vrba.
   Na sklonku třicátých let končilo první desetiletí republiky za poměrné politické stability. Na národnostním pomezí byly v té době styky obou etnik Čechů a Němců korektní, jak dosvědčuje i účast německých hasičů za Ždánova na hasičském sjezdu domažlické župy 15. července 1929. Dramatické zvraty přišly ale již za několik let.
   Téhož roku potvrdily parlamentní volby stávající rozložení sil politických stran v Draženově, kde opět se značnou převahou zvítězila agrární strana a to jak do poslanecké sněmovny, tak do senátu.
   Po sčítání lidu v prosinci roku 1930 patřilo k obyvatelům Draženova 437 obyvatel. Třebaže úbytek populace v malých obcích nebyl tehdy zdaleka tak značný jako v současnosti, přesto proti roku 1921 se snížil počet draženovských o 7 lidí.
   Podobně jako již před desetiletími byli draženovití hospodáři vstřícní technickým novinkám v zemědělské výrobě (zmíněné zakoupení parní mlátičky), tak v roce 1931 po přednášce zemědělského odborníka profesora Emila Fuksy z hospodářské školy v Domažlicích našel mezi nimi ohlas i záměr o melioraci, odvodnění polností a luk na katastru obce v prostoru od tzv. Šmouhy až k mlýnu Dlouhých.
   Vedle praktického zájmu ovšem draženovští zemědělci dbali i na reprezentaci, dokonce v mezinárodním měřítku. Dne 10. června 1931 přivítali v Draženově účastníky mezinárodního zemědělského kongresu, jejichž delegace složená z hostů z USA, Francie, Velké Británie, Holandska, Švýcarska, Itálie, Rakouska, Jugoslávie, Rumunska, Polska, Austrálie a Japonska byla přijata draženovskými v chodských krojích v čele s praporečníkem Martinem Příbkem, včetně dudácké muziky za tance a zpěvu. Na památku byli návštěvníci ze zahraničí obdarováni vyšívanými šátečky.
   V jedenatřicátém roce rovněž dohodlo obecní zastupitelstvo stavbu silnice spojující obce Újezd, Draženov, Luženice a Třebnice. Každá obec měla hradit svůj úsek, na Draženov připadla trasa o délce 2. 200 metrů a rozpočet tehdy činil 319. 000 korun československých. Jednalo se zhruba o třetinovou částku, protože celkový náklad na vybudování komunikace byl odhadnut na jeden milion tehdejších korun. Ovšem po intervenci u nejvyšších institucí v Praze (v delegaci byli zastoupeni zástupce okresu Dr. J. Hána, dále hlavní projektant spoje ing. Frook, Martin Příbek z Draženova a starostové Újezda a Luženic), kde navíc uváděl zástupce regionu přední agrárnický představitel poslanec Machník s kolegou Ramešem , přislíbilo polovinu nákladu krýt ministerstvo veřejných prací, čtvrtinu zemský úřad a čtvrtina byla hrazena přímo z rozpočtu obcí.
   Stavba byla zahájena takřka na den za rok 1. srpna 1932 a přesně za rok - do 1. 8. 1933 - byl zakončen úsek v katastru Draženova. Celkově byla stavba silnice zakončena v roce 1934, kolaudace úseku Újezd-Draženov-Luženice byla provedena 27. 10. 1934.
    Tentýž rok byl v Draženově poměrně bohatý na kulturní a společenské aktivity. Ochotnická představení s náměty zdramatizovaných děl české

1 2 3 4 5 6 7 8 10 11